Warning: Undefined array key "use_custom_image" in /www/doc/www.jirimazur.cz/www/wp-content/plugins/custom-about-author/display-about-author-block.php on line 134

Warning: Undefined variable $button in /www/doc/www.jirimazur.cz/www/wp-content/plugins/wp-fb-like/wp-fb-like.php on line 35

Musíme žít život tak, jak nám jej někdo nalajnoval, nebo si vybíráme vlastní cestu?

 

Máme to každý den, řešíme to každý den. Nebo také neřešíme a ono to nějak plyne. Říkáme tomu život. Život 90 % lidí plyne podle předurčených vzorců a schémat, která jsou na jedné straně předvídatelná. Na straně druhé tím, jak se vše kolem dramaticky vyvíjí a někdy i mění chaoticky, dostává se i ten náš život do víru změn a osudu nečekaného…

Ten, kdo neumí se svým životem a osudem příliš zacházet, se buď diví, nebo má štěstí, že to dojede do konce bez relativní úhony. Ale také často bez výsledků, bez příběhů a tak nějak… normálně…

Jak asi vypadá ve stručnosti ten nalajnovaný život? Vezměme to rovnou cca po etapách 10 let, třeba takto:

10 let – dětství, sny, přítomnost, bezstarostnost, učení. Období, kdy se formuje potenciál člověka a ZDROJ bohatství, který následně společnost často úspěšně ničí…

20 let – mládí, iluze a představy. Období, kdy chceme přetvářet svět, objevovat nepoznané a užívat si poznané. Ti, kterým nebyl ukraden a zničen potenciál, mohou začít tvořit. Ale nemusejí… Je to věc svobodného rozhodnutí.

30 let – rozumnější mládí. Zakládáme rodiny, bereme hypotéky a zdůvoňujeme, proč to či ono nejde, co je vše jinak a vzdáváme 90 % snů.

40 let – pokročilé mládí. Makáme pro druhé – říkáme tomu kariéra. Tváříme se, že máme rádi svoji práci a že na sny se musí vydělat. Jenže do toho jsou ty náklady na život, rodinu, hypotéku, auta, dovolené, koníčky, milenky a úleťárny všeho druhu. Cítíme poprvé, že ujíždí vlak a že asi dost věcí nestihneme…

50 let – předstírané mládí & první degradace těla i mysli. Buď přestíráme, že jsme na vrcholu sil a jdeme na svojí první operaci… Nebo to někteří předčasně vzdají a odpočítávají roky do důchodu doufajíce, že budou mít klid…

60 let – druhá či třetí míza nebo panika. Již nepředstíráme, ale dojíždíme, co se dá a jdeme na druhou operaci. Ještě si opravdu chceme užít. Zjišťujeme, že ve skutečnosti potřebujeme méně, než jsme kdy po čem toužili. Plkáme se spolužáky ze střední o tom, jaké to bylo, když jsme byli mladí…

70 let – Připouštíme střední věk. Vzpomínáme na vše, co jsem prošvihli a nadáváme na současnost. Lidé, zejména ti mladí si opravdu neváží hodnot a nevědí, co dříve. Pořád se za něčím honí…

80 let – Ještě nám to některým funguje. Vyrážíme na poslední cestu kolem světa a na lyže do Francie. Následně mnozí usoudíme, že do domova důchodců jsou zapotřebí opravdu jen peníze a pár fotek z mládí…

90 až 100 let – chytáme druhou mízu, plácáme ošetřovatelky po zadečku a na kolečkovém křesle vzpomínáme, na co jsme všechno zapomněli…

 

Uff, že je to morbidní zkratka? Nebo je to děsivá či pro jiného chtěná skutečnost?

A kde jsou ty příběhy? Jasně, pár příběhů se najde. Ale není jich až zas tak mnoho. Přece jen 40 let v práci, svoboda na příděl, peněz málo, starosti… Stačí přece ty příběhy z televize, ne?

 

Může to být všechno jinak?

 

Odpovídám ANO i NE.

 

Je jasné, že věk a čas neoblbneme. Prostě plyne všem stejně. Den každého má 24 hodin, rok každého mám 365 dnů. 90 % lidí má plynutí času nalajnováno rodiči, výchovou, školou, společností a systémem. Pokud se mysl vzbouří, bývá někdy pozdě.

Faktický stav zasekání do LEVÉ STRANY, je tak intenzívní, že vybřednout zpět do svobody a vlastního potenciálu, je pro většinu lidí nedosažitelné. Závazky, dluhy, ale i způsob myšlení a zejména výchova a vzdělání – spolehlivě zabijí jakýkoliv potenciál u 90 % lidí dříve, než se dostane do světa. Že jsem pesimista? Nejsem – jsem realista. Vždyť se rozhlédněme kolem sebe, kolik lidí je nadšeno svým životem a kolik lidí miluje svoji práci..?

 

Může to být všechno jinak?

 

ANO.

• Za předpokladu, že si nenecháme ukrást vlastní potenciál.

• Za předpokladu, že jej najdeme a předáme světu.

• Odměnou nám může být svoboda času, nezávislost a seberealizace.

• S penězi se žije lépe, než bez nich.

• Pouze v ráji, nebo v myslích esoteriků tomu může být jinak.

• Moje cesta ke svobodě času, k nezávislosti i k seberealizace vedla a vede přes podnikání.

Říkám jí CESTA PODNIKATELE.

 

Je někdy náročná a těžká. Jindy povznášející a skvělá.

Občas řeším krize, problémy a náročné situace, o kterých by 90 % lidí nechtělo nic vědět. Ale v zásadě vím, že můj den má 24 hodin, můj rok má 365 dnů a můj život je jenom jeden – tak je tomu i u životů jiných lidí.

Vše se tedy liší jen mírou uvědomění si svobody toho, co dělám a vnitřní motivací. Někteří říkají – i odvahou. Ale i v životě je třeba dělat rozhodování a mít odvahu. Jenom na té Levé straně je to jaksi blbě placeno a často bez výsledku, řešíme-li problémy, učíme-li se nebo uděláme něco opravdu dobře. Na pravé straně, uděláme-li řádově totéž, zaděláváme na vlastní cash-flow, vytváříme příležitosti pro sebe a vytváříme budoucnost v reálném čase.

Zdá se to někomu sobecké? Možná to takové je, možná nikoliv. Kdyby živočišný druh, který se nazývá “podnikatel” nebyl v určitých fázích více zaměřen na sebe, na vlastní svobodu a hodnoty, nemohl by v jiných fázích rozdávat jiným ani tvořit hodnoty, o kterých se lidem na Levé straně ani nesní. O tom to je, vážení…

 

Život jako PŘÍBĚH… Fikce nebo možnost?

 

Celý život sním o tom – žít příběhy, které si vymyslím. A ono se mi to daří.  Mám odžito tolik příběhů, že by to vydalo na několik knížek a kolik nedá dalších 1000 lidí za celý život. Cestování, lidské příběhy, vztahy, setkání, tvoření, tisíc změněných osudů…

» Jsem si vědom toho, že takto jsem mohl naložit se svým životem pouze ze své svobodné vůle a někdy navzdory očekávání okolí, školy, rodiny, blízkých či systému. I o tom je ŽIVOT NA PRAVÉ STRANĚ.

» Vím dneska, že podobná nastavení a myšlenková schémata mají i moji přátelé v podnikání. Osobně znám stovky podnikatelů, úspěšných i těch, kterým se nedaří. Malých i těch s miliardovými majetky. Jejich cesty jsou inspirující a příběhy také. Jsem rád, že se moje příběhy odehrávají na PRAVÉ STRANĚ cash-flow kvadrantu. Je to opravdu dost dobré.

A také je mi jasné, že z té výše popsané časové osy mám již půlku za sebou. Ale poctivě přiznávám, že téměř nic z výš popsaného pořadí o tom, jak plyne běh života na Levé straně, jsem nedodržel. Dělám prostě věci jinak.

To je proces učení, poznání a aplikace zejména rozhodnutí učiněných ze svobodné vůle. To, co na Levé straně prostě nemůžete udělat, to je na Pravé straně celkem běžná věc…

Život jako PŘÍBĚH… Fikce nebo možnost?  Odpovídám jasně – pro mě chtěná MOŽNOST!

Musíme žít život tak, jak nám jej někdo nalajnoval, nebo si vybíráme vlastní cestu? Nemusíme – můžeme jít cestou, kterou si svobodně vybereme! Je dobré na této cestě znát strategické dovednosti, díky kterým je cesta k cíli spolehlivější a rychlejší. Neboť čas jsou peníze a život máme jenom jeden!

Strategické dovednosti v podnikání.

 

Budeme si tento čtvrtek povídat o Strategických dovednostech v podnikání s mými hosty na Webináři & DigiPárty. Jsem zvědav na jejich příběhy i na jejich know-how ke strategickým dovednostem podnikatelů. Musí je mít, když jsou tam, kde jsou… 🙂

Můžete být tento čtvrtek u toho:

Strategická dovednost, která je sexy & o to, co nás neučili…

 

STRATEGICKÉ DOVEDNOSTI V PODNIKÁNÍ Z PRAVÉ STRANY

Zvu vás do akce na PRAVOU STRANU. Je to tam opravdu lepší!

 

Jirka Mazur